Jsem hodně sportovně založený člověk. Já mám ráda sport a už jako malé dítě jsem velice ráda sportovala. A to hlavně mě bavil běh. A to také z toho důvodu, že jako malá holka jsem měla staršího sourozence, který také závodně běhal. Tedy sice ne na nějaké mistrovské úrovni, ale běhal pouze za základní školy a potom také za naše město, za náš okres. Bylo to docela zajímavé a mě to opravdu hodně bavilo. A říkala jsem si, že kdybych byla také tak šikovná v běhání jako můj bratr, tak by to bylo opravdu skvělé. Jenomže jak už to, tak bývá, tak talent se určitě dědí ze sourozence na sourozence.
Takže to nakonec dopadlo tak, že když jsem běhala potom přespolní běh za naši školu, tak to dopadlo katastrofálně. A běhala jsem to celkem čtyřikrát a když jsem nevyhrála, tak jsem alespoň spadla. Vždycky jsem musela něco předvést, bych šla vidět, ale nemyslete si, že tohle bylo dělané schválně. Opravdu nikdy bych si nedovolila to, abych schválně spadla na zem. Jednou jsem dokonce z toho měla také vyvrknutý kotník a jednou se měla také zlomenou ruku. Jsem asi ne šikovná a myslím si, že sport se ke mně nějak tak moc nehodí. Proto už jezdím jenom na kole nebo si hrajeme s mladšími žáky ve škole také šipkovanou, protože malé děti miluji šipkovanou, takže se u toho také krásně proběhnu a protáhnou, protože šipkovaná je někdy také na dvě hodiny.
Myslím si, že každé malé dítě by mělo začít nějakou skvělou hru šipkovanou, aby se po tom bavily. A když už jsme u té šipkované, tak hráli jste ji někdy? Já, když jsem byla malá, tak to byla moje nejvíce oblíbená hra. Bylo to takové zajímavé a moc ráda na to vzpomínám. Jistě si to v létě zahraji i s mými dětmi. Protože malé děti jistě ocení úplně všechno, co se hraje venku a kdy se mohou hýbat nebo běhat s ostatními dětmi. Jsem ráda, že mám už kolem sebe lidi, kteří se rádi hýbou a nesedí jenom doma. Vždyť doma to každý zná a venku je hodně zábavy.